Metody snímání čárového kódu

V současné době používáme tyto hlavní technologie:

Laserové snímače

Využívají laserovou diodu jako zdroj světla. Laserový paprsek je pak pomocí vratného (kmitajícího) zrcadla nebo rotujícího hranolu rozptylován ve dvou směrech po ploše čárového kódu. Odraz světla snímá fotodioda naladěná na vlnovou délku laserového paprsku, která měří intenzitu odrazu a tím získává informace o čárách a mezerách v kódu. Laserové čtečky slouží ke čtení výhradně tzv. lineárních kódů díky lineárnímu principu čtení a některých složených kódů. Jejich hlavní výhodou je jednoduchost konstrukce, snadné zaměření kódu pomocí viditelného laserového paprsku a čtení na větší vzdálenosti.

CCD snímače

CCD snímač obsahuje stovky miniaturních světelných senzorů umístěných v řadě, které měří úroveň odraženého světla od kódu. Čtečky často obsahují led diody, jednak pro osvětlení kódu, tak pro jeho zaměření. Hlavní výhodou těchto čteček je absence mechanických částí náchylných na poškození např. pádem a větší rychlost čtení. Nevýhodou je pak menší vzdálenost čtení. Tyto snímače jsou vhodné hlavně ke snímání lineárních čárových kódů.

Imagery

Tyto snímače využívají ke snímání CCD čip, který známe z digitálních kamer a fotoaparátů. Kód je zařízením vyfotografován a o jeho dekódování se stará softwarové zpracování snímaného obrazu. Hlavní výhodou imagerů je snímání 2D kódů, možnost dekódování více kódů najednou. Nevýhodou pak malá vzdálenost čtení a závislost na intenzitě osvětlení.

Všesměrové snímače čárových kódů

Obsahují ve většíně případů více laserových snímačů umístěných v různých směrech tak, aby byly schopny zachytit čárový kód jakkoli naklopený či otočený. Příkladem všesměrových čteček jsou např. čtečky, které známe z pultů supermarketů, kde pult obsahuje vestavěnou všesměrovou čtečku krytou safírovým sklem, přes kterou prodavačka přesouvá zboží. Pro dosažení více čtecích úhlů bývá v těchto čtečkách paprsek rozptylován rotujícím polygonálním zrcadlem.